Vít Hruška
Zpět

Právo na odpověď, aneb jak se bránit proti nepravdivému článku

Právo na odpověď, aneb jak se bránit proti nepravdivému článku

Víte, jak bránit sebe nebo svou společnost v případě, že se o ní nebo o Vás dočtete nepravdivé informace? Pojďme si přiblížit jednu z možných cest a jaké novinky se v souvislosti s ní objevily.

Právo na odpověď – co to je a jak ho ne/můžete využít? 

Využití práva na odpověď je jednou z variant, jak se může fyzická nebo právnická osoba bránit v případě, že by se její cti, důstojnosti, soukromí nebo dobré pověsti, dotýkala tvrzení v periodickém tisku.

Rozsah odpovědi nebo dodatečného sdělení má být přiměřený rozsahu textu, na který reaguje.

Jestliže v něm totiž bylo zveřejněno nějaké sdělení, které se dotýká něčí cti, důstojnosti nebo soukromí, anebo pokud se toto sdělení negativně dotýká jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, můžou tyto osoby požadovat po vydavateli zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení. Ten musí odpověď nebo dodatečné dělení publikovat ideálně ve stejném periodiku do 8 dnů.

Rozsah odpovědi nebo dodatečného sdělení má být přiměřený rozsahu textu, na který reaguje, tzn. pokud je nepravdivé nebo nepřesné sdělení na 2 řádky, nebude odpověď na 5 stran velmi pravděpodobně vyhovovat.

Nedávný nález Ústavního soudu a jaký má vliv na praxi

Více než před měsícem, konkrétně 23. 6. 2020, byl vydán nález Ústavního soudu, který posunul právo na odpověď i do oblasti online prostředí. Do této doby byla zákonem upravena pouze možnost požadovat odpověď na sdělení, které bylo uveřejněno v periodickém tisku. Na informace uveřejněné na internetu zákon nepamatoval. Ústavní soud ovšem ve svém nálezu popsal, že újma, kterou může způsobit zpráva na internetu, je dnes podstatně významnější než v případě tisku. Proto také Ústavní soud uvedl, že právo na odpověď se nepoužije jen na tištěná periodiky, ale stejně tak i na periodika v prostředí internetu.

Kde je hranice, co se může a co ne

Trochu alibisticky hned na začátek uvedeme, že kde je hranice mezi svobodou projevu a jednáním, které zasahuje do něčí dobré pověsti, je velmi obtížné stanovit a podrobný rozbor by byl na dlouhé stránky. Zkrátka každý případ bude soud posuzovat individuálně a bude zkoumat intenzitu zásahu, nakolik mohl zásah způsobit újmu, ale také třeba to, nakolik byla osoba povinna takový zásah strpět z důvodu např. svého veřejného působení apod.

Pokud bychom měli uvést aspoň nějaké vodítko, pak velmi zjednodušeně můžeme říci, že bychom se drželi pravidla: co nechceme, aby nám dělali jiní, nedělejme ani my jim.

Jak využít práva na odpověď v případě, že někdo poškodí pověst Vás nebo Vaší společnosti

Důležité je jednat rychle. Do 30 dnů ode dne vydání sdělení je nutné doručit žádost o uveřejnění odpovědi nebo žádost o dodatečné sdělení. Jakmile uplyne tato 30denní lhůta, Vaše právo na odpověď nebo sdělení zaniká. Žádost musí mít písemnou formu a musíte v ní jasně vylíčit, v čem Vás či Vaši společnost sdělení poškozuje. Společně s tím je nutné přidat i návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

Důležité je jednat rychle.

Tuto žádost je možné podat i po smrti fyzické osoby, která měla být sdělením poškozena. Právo na podání takové žádosti má manžel, děti případně rodiče zemřelé osoby.

Jakmile žádost odešlete, vzniká vydavateli povinnost zveřejnit do 8 dnů na vlastní náklady tuto odpověď nebo sdělení. Zákon stanoví, že odpověď nebo sdělení musí být zveřejněny ve stejném periodickém tisku, ve stejném jazyce, v nadpisu musí být uvedeno, že se jedná o odpověď nebo dodatečné sdělení a musí zde být uvedeno jméno toho, kdo žádost podal.

V případě, že byste se sepsáním žádosti o odpověď, případně s bráněním Vašeho dobrého jména a nebo naopak s posouzením, jestli je nějaká informace už příliš a můžete ji použít, potřebovali pomoci, neváhejte se na nás kdykoli obrátit.

Mgr. Vít Hruška, LL.M.
Veronika Rožnovjáková